Šalamounovy ostrovy
Šalamounovy ostrovy (též Šalomounovy ostrovy, anglicky Solomon Islands s výslovností, je ostrovní stát v západní části Oceánie východně od Nové Guineje, severovýchodně od Austrálie. Sousedy jsou na jihozápadě Austrálie, na západ Papua-Nová Guinea a její autonomní území Bougainville, na severu Nauru, na východě Tuvalu a na jihu Vanuatu. Skládají se především ze stejnojmenného souostroví mimo ostrovů Buka a Bougainville. Dále k území patří ostrovy Rennell a Bellona, atol Ontong Java, ostrov Nendo a přilehlé ostrovy, Tinakula, Tikopia, Anuta, Fatutaka a Utupua, souostroví Reef, Duff, Bass a Vanikoro. Dělí se do 9 provincií (Choiseul, Isabel, Malaita, Western, Central, Guadalcanal, Rennel a Bellona, Makira a Ulawa, Temotu) a 1 speciálního teritoria hlavního města Honiara. Největší ostrov Guadalcanal je proslavený díky bitvě o něj během 2. světové války. Nejdelší řeky jsou Lungga (o. Guadalcanal), Mberande (o. Guadalcanal), Tina (o. Guadalcanal), Tambatamba (o. Choiseul), Ravo (o. San Cristobal). Na ostrovech se nachází i dvě činné sopky, tou první je Tinakula (sopečný ostrov) v provincii Temotu, druhá pak podmořská sopka Kavachi v provincii Western. Na ostrově Rennell se nachází největší mořská laguna světa zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.
Dějiny
Někteří vědci tvrdí, že ostrovy byly poprvé osídleny kolem 30 000 př. n. l. Papuánci. Australánci kolonizovali souostroví okolo 4000 př. n. l. V rozmezí 1200–800 př. n. l. přijeli na ostrovy Polynésané. Pro Evropu ostrovy objevil španělský mořeplavec Álvaro Mendaña de Neyra roku 1568, který plul z Peru. Koloniální historie V 18. a 19. století ostrovy kolonizovaly Velká Británie a Německé císařství, začala misionářská činnost. Kolonizace byla spojena s rozvojem zemědělství. Velice časté bylo nelidské zacházení s otroky, masakry a brutální represe vůči obyvatelstvu. Roku 1885 byl vyhlášen německý protektorát Německá Nová Guinea nad severními ostrovy, v roce 1893 vyhlásili Britové nad jižními ostrovy souostroví Britský protektorát Šalamounovy ostrovy. K protektorátu byly postupně přidány okolní vzdálenější ostrovy. V roce 1900 přešly pod britskou správu některé z německých severních Šalamounových ostrovů, ostrovy Buka a Bougainville však zůstaly pod kontrolu Německa. Britský protektorát tak dostal zhruba hranice dnešního státu. Druhá světová válka Po vypuknutí druhé světové války byla většina obyvatel evakuována do Austrálie. Zemi obsadili Japonci a začali odtud letecky útočit na zásobovací lodě plující z USA do Austrálie a Nového Zélandu. Spojenci znepokojeni tímto vývojem se rozhodli toto strategické místo vrátit pod svou kontrolu. Ráno 7. srpna 1942 se Spojenci vylodili na ostrově Guadalcanal a tím začala jedna z nejdůležitějších a nejkrvavějších bitev mezi japonskými a spojeneckými silami v Tichomoří. Po krvavých bojích byli Japonci 7. února 1943 z ostrova vytlačeni. Byla to první pozemní bitva, ve které Spojenci porazili Japonce. Spojenci poté zahájili postup na západ přes Šalamounovo souostroví směrem k Rabaulu. Na některých ostrovech zůstaly japonské posádky izolované až do konce války. Po válce se na ostrovy vrátili Britové. Od roku 1948 začíná na Šalamounových ostrovech působit organizace Maasina Ruhu. Tato skupina organizovala stávky a občanské nepokoje po celých ostrovech. Během 50. let však důležitost organizace začala klesat. V roce 1960 byl ustaven první politický systém na ostrovech a v roce 1974 byly přijaty všechny základní svobody a země byla nasměrována k parlamentní demokracii. Autonomie byla udělena v roce 1976 a v roce 1978 Šalamounovy ostrovy vyhlásily nezávislost. V roce 1980 se konaly první svobodné volby. Země se stala členem Commonwealthu. Od roku 1998 začalo panovat napětí mezi dvěma hlavními etniky na ostrovech, které vyvrcholilo v násilné střety. Vláda ztratila kontrolu nad většinou území a země se ocitla v chaosu. Mezinárodní síly vedené Austrálií ukončily nepokoje v roce 2003. Napětí však v zemi trvá dál. V roce 2006 se konaly nové volby. 2. dubna 2007 zasáhlo Šalamounovy ostrovy zemětřesení, které zapříčinilo následnou vlnu tsunami. Ostrovy byly zcela odříznuty od světa a svět se obával velkých ztrát na životech. Ale tyto domněnky se nevyplnily. Místní obyvatelé utekli před tsunami do hor. Celkové ztráty na životech tak činily přes 50 lidí, ale materiální ztráty byly obrovské.